Je meditace ezoblbost?

Jo meditace… to je takové to jak na sebe navlečeš oranžové prostěradlo, mezi oči si namaluješ červený puntík, hodíš se do tureckého sedu, zavřeš oči a mrčíš nějaké ooooooohhhmmm, že jo? To není vůbec nic pro mě, já se totiž neumím uklidnit, jsem neustále v pohybu a jistě by mě to ani nebavilo… nuda… a proč to taky dělat? Není to zbytečně oduševnělé? Nejsem přece jeblá, abych meditovala.

Zdají se vám tyto myšlenky povědomé? Máte, nebo měli jste podobné smýšlení jako já cca před rokem, co se meditace týče? Tak nevím jak vy, ale já už to tak nějak přehodnotila, protože jsem zjistila, že si kvůli tomu fakt ten oranžový závěs kupovat nemusím… ne, ani tu tečku si nemusím malovat… dokonce nemusím ani sedět v tureckém sedu, který mi není zrovna pohodlný.

Všichni meditujem…

Faktem je, že lidi meditují, ani o tom třeba nevědí. Jistě se vám někdy stalo, že jste se na chvilku zahleděli tzv. „do blba“ a nevnímali nic… prostě jste jen čučeli a že se nacházíte v nějaké hladině „alfa“ jste neměli ani tušení. V práci jsme tomuto stavu s holkama říkaly „kozí vidění“. Často jsme ho mívaly o obědové pauze… A pojem „alfa hladina“ pro nás byl populární hlavně na pařbách, když byl někdo tak pod parou, že už krom toho prázdného pohledu nemohl nic.

Je hezké, jak se náhled na věci časem mění. Myslela jsem, že člověk, který medituje, musí být minimálně trochu ujetý, duchovně založený, nebo esoterik jak vyšitý, co se při chůzi vznáší aspoň pět centimetrů nad zemí… Nakonec jsem ale došla k závěru, že by to pro mě klíďo mohlo být, páč minimálně trochu ujetá jsem.

Ne, vážně… Kdy se to stalo a co se ve mně zlomilo, že jsem se dostala k meditování? Přišlo to v průběhu kurzu „Podnikání z pláže“, kdy jsem si neskutečně rozšířila obzory, co se online marketingu týče, ale také jsem hodně přičichla k osobnímu rozvoji. Zjistila jsem, že existuje něco jako vědomí a nevědomí, přičemž právě to nevědomí ovlivňuje náš život velkou měrou. Ovšem ne vždy zrovna pozitivně.

Dobrá zpráva je, že se s tím dá pracovat a to právě i za pomoci meditace. A když si člověk někde přečte, že chce-li být úspěšný, měl by meditovat, tak zkusí prostě všechno, že jo?… Pak se jednoho dne přistihne, že si fakt sedá do toho tureckého sedu (protože ještě neví, že to není tak úplně nutné), připadá si fakt trapně – panebože, ještě že mě nikdo nevidí – a snaží se o meditaci.

Začátky…

Zpočátku to není vůbec nic jednoduchého, krotit svoje myšlenky, páč to tam létá jedna přes druhou, co si budeme povídat… tak sedíte a říkáte si – nádech, výdech, nádech, výdech… panebože co to dělám… nádech… tvl to má jako k něčemu být… výdech… ježíš, co jsem si to zase vymyslela… nádech… uklidni se, nemysli na nic! 3… 2… 1… nééé, to nejde na nic nemyslet… nádech… co budu vařit???… to vyřešíš potom… nemysli na nic ti říkám!!! Nic, kašlu na to….

Při první meditaci totiž ani možná nevíte, že cílem není urputně nemyslet vůbec na nic… myšlenky můžou přijít, ale vy je necháte zase v klidu odejít… ale časem se můžete dostat i do stavu, že fakt nemyslíte vůbec na nic… Mi se to stává hlavně v té nevědomé meditaci – v tom „kozím vidění“, to mám fakt ráda. Ale zdá se mi, že od té doby, co vím, o co jde, tak už se tolik „nezakozuju“. Škoda.

Taky jsem si dřív myslela, že se nutně musím dostat do nějakého „tranzu“ a tam se mi jistě stane něco mega zázračného a já budu najednou úplně jiný člověk… Možná že to tak nějací ti pokročilí mistři mají, ale já se zatím spokojím s tím, že mám po meditaci velmi jasné myšlení, když se zklidním hned po ránu. Dokážu si lépe naplánovat aktivity, mám jasnější záměr a vím, kam směřuju. A to je jako fakt pecka. A když to člověk dělá vědomě a naučí se s tím pracovat, je to opravdu mocná technika.

Večer si do sluchátek pouštím řízené meditace, protože je prokázané, že naše mysl je nejvíc otevřená právě ráno a ideálně večer před spaním. Vůbec nevadí, že u toho do minuty usnu… ono si to nevědomí vezme, co potřebuje a to je boží.

Když to shrnu, tak nevědomě meditujeme vlastně všichni. Ale stojí za to se s tím naučit pracovat. Všichni úspěšní lidi meditují, jen o tom moc nemluví… Proč taky? Třeba tacoví vrcholoví sportovci – jistě se před důležitým utkáním nebo závodem koncentrují na výkon… Asi do toho nejdou s chaosem v hlavě.

Nějaké techniky meditace nebo tak, to vám popisovat nebudu, neboť si k tomu nepřijdu kompetentní, ale na netu najdete spoustu spoustu spooooooooustu informací, tak zaměstnejte kámoše googla, on vám rád pomůže.

Já tento článek píšu za účelem tím, abyste věděli, že na tom fakt není nic divného. No fakt ne. Jestli vás to láká zkusit, tak neváhejte. Nebo si minimálně všímejte toho, když se dostanete do Alfy, jak se vám hezky vyčistí hlava.

Proč teda meditovat?

Ale aspoň vám teda povím, proč je dobré meditovat… Nějaký strýček Suzuki prý řekl: „Pokud je naše mysl čistá a nekomplikovaná, naše činy jsou silné a přímočaré. Pokud je ale mysl zaneprázdněna na jiné věci nebo lidi, pak je naše činnost velmi složitá.“ Myslím, že tyto dvě věty vystihují vše. Schválně si zkuste vybavit situaci, kdy jste něco dělali a do toho vám běhalo milion myšlenek na něco úplně jiného jedna přes druhou, pátá přes devátou… šla vám ta práce od ruky? Zkuste si toho někdy všimnout.

Povím to úplně jednoduše – meditace má dobrý vliv na každý aspekt našeho života. Zdraví , stres, produktivita atd atd… A super je, že meditovat se dá všude… Pro mě je meditace i to, když si zpívám za volantem… A to já fakt ráda… Sem tam to sice přeruším nějakým tím dosti sprostým slovíčkem, když to dopravní situace vyžaduje, ale hned se vrátím tam, kde jsem byla.

Takže jo, přiznávám se tady a teď veřejně, že meditace se stala nedílnou součástí mého života. A vůbec se za to nestydím. Pravdou je, že dřív jsem večer čekala, až manžel usne, abych si na tajňačku dala sluchátka do uší a pustila si něco na usnutí… ale nedávno jsme si šli lehnout společně a najednou říkám, jako by se nechumelilo (ono se totiž nechumelilo, že… ), „tak dobrou, já si ještě pustím meditaci… „

Řekla bych, že když se s tím člověk sám srovná a přestane mu to být divné, přestane řešit i to, že by to pro ostatní mohlo být divné… Jenže to musí prvně zkusit, aby zjistil, že to fakt k něčemu je, že…. Jestli se chystáte to taky objevit, tak držím palce ať se daří a klíďo mi zanechte nějaký komentář, jak se k meditaci stavíte vy, ráda pokecám 😉…