2020 – jen další rok v pořadí?

Co myslíte, bude rok 2020 jen dalším v pořadí, který logicky musel přijít po roce 2019? Budeme i tento rok přežívat ze dne na den a těšit se, až si konečně užijeme důchodu, načež i toto tvrzení popřeme tím, že se ho vlastně ani nedožijeme?

Jsem přesvědčená, že mnoho lidí to takhle má. Prostě si jedou v tom svém škarohlídném módu a naříkají na osud, na vládu, na šéfa, na manžela, na děti, na rodiče, na sousedy, a kdoví na koho ještě… a zcela smířeni se svým neštěstím si přežívají z roku na rok.

Pak je druhá skupina, která si s novým rokem dá předsevzetí. Většinou, když ráno po Silvestrovském večírku vytáhnou hlavu ze záchodu, začíná to tím známým: „Už nikdy nebudu pít“… Tohle jsem, upřímně, nikdy nepochopila a nikdy ani nevyslovila. Já vždycky říkala: „Nepiju. Minimálně do večera, než se mi udělá dobře.“

No ale to je trochu mimo téma… Takže – už nepiju, nekouřím, zhubnu, dám v práci výpověď, budu milejší na své děti a manžela, začnu běhat, chodit do fitka atd atd… Typické novoroční předsevzetí, které zmizí stejně rychle, jako se objevilo.

Udělej to hned

Pravda je taková, že když člověk něco fakt chce, nemusí čekat na Nový rok, na pátek, na pondělí, na prvního… Ideální je začít okamžitě a hned. Jenže ono je to takové příjemné, počkat si na určité datum, že… Za jedno máte čas si to ještě rozmyslet, za druhé je všeobecně známo, že předsevzetí se stejně neplní, tak to prostě jen zkusíte, nebo za třetí prostě chcete mít stanovené nějaké hezké datum, kdy jste s tím začali, tak proč ne Nový rok, že jo?

No a pak jsem tady já. Případ sám pro sebe. Nenaříkám, páč vím, že svůj život mám ve svých rukách. Původně jsem chtěla napsat, že pevně, ale to bych kecala. Jen prostě vím, že za všechno, co se mi děje jsem zodpovědná jen a jen já. Že to sice můžu hodit na všechny okolo, ale ničemu tím nepomůžu.

Předsevzetí si taky nedávám, protože vím, jak to s něma je, takže fakt jako ne. Jenže letos je to trošku jinak. Koncem minulého roku jsem zjistila, že čekáme miminko. Obrovskou radost máme, samozřejmě. Jenže s miminkem přišla i únava. Jen jsem ráno vstala, už jsem chtěla jít zase spát. Takže jsem si řekla, že se na všechno můžu vyprdnout.

Jojo, a tak se i stalo. Listopad prosinec, který bývá naprosto nejlepší pro podnikatele z hlediska prodejů, že jo, jsem proležela s nohama nahoře. Kdo něco chce, ať se ozve, ale nějaká má iniciativa? Nehrozilo. A já si to vůbec nevyčítala. Možná trošičku ze začátku, ale pak jsem si řekla, že prostě chci odpočívat a tak jsem si to užívala.

Můj muž měl dovolenou z práce, tak jsme si krásně užili celé svátky. Nastupoval na Tři krále, tedy 6.1., proto jsem si řekla, že ten den začnu taky pořádně makat. Ale předsevzetím bych to nenazývala. I když jestli chcete, nijak se tomu nebráním.

Už jsem se těšila, až začnu něco dělat

Pravdou je, že už kolem toho Nového roku jsem dostávala různé pracovní nápady a těšila se, až se do toho pustím, ale přesto jsem čekala na to datum. Na toho 6.1.. Ale mělo to něco do sebe, protože jsem se do toho vrhla s obrovskou vervou a chutí. To je docela dobrá strategie pro to, když chcete odhalit, jestli má nějaká vaše činnost smysl.

Stane se vám někdy přece, že něco začnete dělat, ale za nějaký čas toho máte plné brejle a tak přemýšlíte, jestli má vůbec smysl v tom pokračovat? Potom doporučuju právě tady ten odpočinek. Ideálně alespoň měsíc. Tak zjistíte, jestli vám to chybí, nebo ne a má-li cenu se k tomu vracet.

Ale to už zase odbočuju. Takže prostě a jednoduše, jsem si (ne)dala předsevzetí, že tento rok (minimálně první půlku, než porodím) budu makat. Ale ne tak jako do teď – v mém obvyklém chaosu. Slíbila jsem si, že dám do toho nějaký řád a budu ho dodržovat.

Každý večer si napíšu, co mám udělat den následující a budu se tím řídit. A jestli ne, tak na mě přijde modrý dinosaurus a sežere mě s celou rodinou i se sousedy. A to už by se člověk jako fakt mohl bát.

No ne, prostě už jsem zjistila, že chaos je sice fajn, ale zbytečně si s ním komplikuju cestu. Kde už jsem jen mohla být, kdybych si to uvědomila dříve? Raději nepřemýšlet. Ale jo, všecko má svůj čas, to je přece jasná věc. Lépe začít pozdě, nežli později, no ni?

Rok 2020 jsem se tedy rozhodla udělat nejlepším rokem svého života. Bude to krásný rok. Líbí se mi to číslo… Taky mi letos bude 33 – Kristovy roky – to už bych mohla mít rozum no… A porodím druhé miminko… Jakýpak by tedy ten rok měl být, když ne boží?

Přeju i vám všem, aby byl boží. Hlavně pamatujte – jak si ho uděláte, tak ho budete mít. Pokud byste si náhodou (ne)dali předsevzetí, že letos budete úspěšní podnikatelé a zatoužili jste prorazit v MLM, budu ráda, když vám budou užitečné mé e-booky Rozjeď svůj MLM byznys, aneb v pohodě k finanční svobodě a 5 TIPŮ, jak efektivně budovat MLM byznys pomocí Facebooku.

Nebo pokud byste chtěli spolupracovat přímo se mnou a s mým dodavatelem, nebojte se a klidně se ozvěte, probereme možnosti 😉. Taky můžete kliknout ještě na tento odkaz, dovíte se tam něco víc…😊

Vaše